Podívejme se mýtu o hladovějícím umělci na zoubek. Měla by být kreativita něčím odděleným od trhu? Je umění pro umění vznešenou snahou, nebo cvičením ješitnosti?
"Umění pro umění" bylo krédem bohémů 20. století, a navenek to zní jako vznešená idea.
„Neměli bychom tvořit dílo, které je funkční nebo komerční“ - souzní z řad uměleckých autorit.
Který umělec by pak bez obav přiznal, že chce na svém umění vydělat, pokud možno co nejvíce peněz? Nebylo by to chamtivé?
Zároveň, který malíř, designér nebo hudebník chce být nedůležitý nebo ignorovaný?
Kdo skutečně touží po tom, aby jeho dílo nebylo objeveno?
Nezaslouží si vaše nejlepší práce, aby byla viděna a dokonce i odměněna?
Je jasné, že se mnoho umělců bojí sebeprezentování nebo přijímání finanční odměny. Často se také obávají, že v přílišné péči o marketing nebo obchod, nějak ztratí čistotu svého umění a tvůrčí drive. Takové obavy jsou oprávněné, ale ne zcela racionální.
Co s tím? Jako umělec, který se chce vyhnout pasti hladovějícího umělce, musíte převzít roli self-agenta a začít čelit 3 největším mýtům o tom, co to znamená být umělec.
Mýtus č. 1: Chcete-li být umělcem, musíte být zatracencem!
Mnoho umělců má představu, že čím rozervanější a neoblíbenější umělec je, tím lepší a zajímavější bude i jeho práce. Ale, co když to prostě není pravda?
Na temnotě je něco, co dělá umělce přitažlivé
Pohybujeme se kolem undergroundových umělců a jsme hrdí na to, že jsme v jejich blízkosti.
V konečném obraze jde však o omezující víru. Umění nemusí být temné, aby mělo smysl, a nemusíte být zatraceni, abyste byli umělci. Odborné studie, ve skutečnosti odhalily, že model hladovějícího umělce je mýtus. Jistě, někteří umělci nebyli bohatí, ale jiní bohatí a zajištěni byli. Když si v duchu držíme určitý ideál toho, jak by měl umělec vypadat či jednat, klademe si do cesty zbytečné překážky a děláme medvědí službu vlastní kreativní magii.
Múza totiž navštěvuje toho, koho chce.
Mýtus č. 2: Umělci by se neměli starat o sebeprezentaci a marketing!
Když se kreativec stará o marketing, zpronevěřuje se?
Občas slyším umělce jak pohrdají potřebou blogovat na sítích, mít webové stránky nebo vytvářet seznam e-mailů. Chtějí se tomu vyhnout, aby nevypadali ulítle nebo „sebepropagačně“. Ale pravdou je, že umělci se vždy museli starat o to, jak se jejich dílo šíří. Bylo to a pořád je součástí jejich práce. A ti dobří to přijímají.
Už v roce 1872 George Sandová, francouzská spisovatelka, napsala, že umělec má „povinnost najít odpovídající výraz, který je blízký co největšímu počtu duší“.
Řečeno stručněji: Umění potřebuje publikum.
Samozřejmě, je problém, když se příliš staráte o to, co si lidé o vaši práci myslí. Nejlepší práce nepřichází z toho, že dáváme trhu přesně to, co chce, ale z toho, že někdy podvedeme jeho očekávání, výměnou za něco mnohem lepšího.
Invence začíná poznáním očekávání lidí a končí překonáním těchto očekávání.
Od tud pochází kouzlo Applu. Stejně tak zapůsobilo Disneyho dílo na svět a stalo se nezapomenutelným.
Marketing jako nástroj není špatný. Marketing je špatný pouze tehdy, když ho lidé používají nesprávně pro nesprávné účely.
Mýtus č. 3: Vydělávat peníze uměním je špatné!
Měli byste se starat víc o konečný výsledek – cashflow nebo jen o kreativitu?
Nepřikládejte v kreativní práci příliš velký význam příjmu, ale dejte mu vše, co potřebuje. Nic si nenamlouvejte. Potřebujete peníze, abyste udrželi ateliér, nakoupili materiál, zorganizovali výstavu a to není všechno. Být obchodníkem i umělcem je samozřejmě výzva, ale stojí za to ji přijmout.
Abyste uspěli, nemůžete být líní. Agenti nejsou!
Co můžete udělat teď?
Chcete se stát profesionálním umělcem za méně než rok? Pokud ano, přihlaste se do mého intenzivního programu a získejte tak ostříleného průvodce světem businessu a marketingu umění, kde vás naučím vše, co umím a znám. Nebo se registrujte na některý z webinářů a buďte zase o krok blíže.
Celou nabídku možností najdete zde.
Comments