Ten okamžik, kdy se slunce vynoří nad obzorem a svět zalije jeho záře. Města v mlžném ranním oparu nebo zrcadlení přírody ve vodní hladině. Přesně ty letmé každodenní okamžiky, nálady, atmosféry a dojmy („imprese“) tvoří tento původem francouzský styl konce 19. století.
Impresionismus není pouze malířský styl, ale i nový způsob pozorování přírody a světa kolem nás. Z onoho sledování prchavých momentů života vznikla celá malířská technika a nový přístup k užívání barev. Celý styl se vyvinul z návratu ke krajinomalbě a tvorbě v plenéru, ze snahy o opětovné napojení člověka na přírodu. Umělci, v čele se slavnými jmény – Claudem Monetem, Augustem Renoirem a Alfredem Sisleyem, se spoléhali pouze na svůj zrak a dojem. Fantazii a paměť nechávali stranou.
První obrazy vznikly v létě roku 1869 v malých lázních na Seině, kde společně pracovali Monet a Renoire. Jejich díla se soustřeďují na zrcadlení světa ve vodní hladině. Název Impresionismus byl odvozem od asi nejslavnějšího Monetova díla – Impression, soleil levant 1872 (Dojem, východ slunce), které zobrazuje jeho pohled z okna v Le Havru na moře. Impresionisté nezobrazovali pouze přírodu, ale rozšířili škálu realistických námětů o město a jeho pouliční život plný zábavy.
Jádro celé skupiny (osm malířů) se sešlo v Paříži, tehdejším centru aktuálního výtvarného světa. Pojila je zkušenost s akademickou výukou malířství, opovržení vůči ní a tehdejšímu oficiálnímu umění. Právě proto byla jejich díla odmítána na oficiálních Salónech.
Impresionismus je snadné rozeznat, nejenom díky námětu, ale hlavně díky malířské technice, která odráží zobrazování nejrychlejších momentů dne. Malíři kladou čisté barvy krátkými tahy štětce vedle sebe, barvy nemíchají na paletě. Celkový barevný tón se zobrazuje až v sítnici pozorovatele, s odstupem. Užití černé barvy bylo zakázáno, jelikož se nevyskytuje v přírodě. Impresionisté pracovali rychle, aby zachytili první skutečný dojem a nepřišli o nádech pomíjivosti.
Velká debata se vedla o světle a osvětlení. Krajináři v čele s Monetem, Renoirem, Pissarrem a Sisleyem neuznávali názor Maneta, že stínů se docílí pouze odstupňováním lokální barvy šedou. Všímali si, že i stíny jsou plné barev a vždy se v nich nějaké světlo nachází. Do stinných partií svých obrazů začali přidávat komplementární barvy, především modrou. Snažili se tak zcela vyhnout „odstínu asfaltu“ a prohloubit zobrazovaný prostor.
Za vůdce skupiny impresionistů je někdy považovaný Édouard Manet, ačkoliv sám nikdy zcela nepřijal impresionistické zásady. Jeho neslavnější díla šokovala tehdejší Paříž, a to hlavně obrazy Snídaně v trávě 1863 a Olympia 1865. Právě Manetova Snídaně v trávě a pozdější Avignonské slečny 1907 od Pabla Picassa jsou považovány za první moderní obrazy. Ačkoliv hranice základního pojmu „moderní umění“ nebyla nikdy pevně stanovena.
Pařížští impresionisté patří dodnes mezi nejslavnější umělce vůbec a jejich malby jsou zastoupeny ve všech velkých uměleckých sbírkách na světě. Donutili nás opět vnímat a sledovat přírodu s jejími krásami, které však někdy trvají pouhý okamžik. Jejich obrazy poukazují na pomíjivost života a uchovávají tyto krátké momenty navždy.
Současníky francouzských impresionistů byli například ruští peredvižnici, kteří vycházeli z realismu. V českém prostředí můžeme ozvuky toho stylu najít v zástupcích tzv. Generace Národního divadla v Praze. Z českých umělců této generace k impresionismu nejvíce táhl například Antonín Slavíček, který společně s ateliérem Julia Mařáka jezdili do plenéru malovat hrady v okolí Prahy. Malířem, který se asi nejvíce přiblížil impresionismu a tvorbě Barbizonské školy byl Antonín Chittussi.
Ačkoliv je impresionismus styl 19. století, můžeme jeho vliv najít i v současném umění. Tento styl a jeho malířské postupy žijí i nadále. Některá současná díla bychom nerozeznali od těch původních. Mezi současné zástupce impresionismu bychom mohli uvést například americkou malířku Nancy Friese, nebo ilustrativní styl Alana Braye. Američan John Terelak se drží impresionismu asi nejvíce. Splňuje jejich původní malířskou techniku i zobrazovaná témata, až by se dalo polemizovat o napodobňování.
Nachází se něco z impresionismu i ve vašich obrazech?
Nebojte se navrátit ke kořenům malířství, vezměte si vybavení a vyrazte do přírody, jelikož ta je uměním samotným.
Comments