Styl s hlavním protagonistou, který se dostal jako symbol geniálního umělce i do běžné řeči. Styl projevující se v českém prostředí nebývalým způsobem, jako nikde jinde na světě. Optika, jenž vidí svět z několika úhlů pohledu najednou. Kubismus – směr muže, který se rozhodl malovat jinak.
Za zrodem kubismu stojí malíř Pablo Picasso. Rodák ze španělské Málagy je dnes považován za nejslavnějšího umělce na světě, který po sobě zanechal obrovské dílo čítající 13 500 obrazů a skic. Jeho obraz Alžírské ženy (1955) je historicky nejdražším dílem vydraženým v aukci (aukční síň Christie´s za v přepočtu 4,4 miliardy korun).
Obraz, který vše odstartoval, ovlivnil i celé moderní umění obecně, je dnes klíčovým dílem v přehledu dějin umění. Slečny z Avignonu (1907) namaloval Pablo v Paříži v době, kdy už měl za sebou své melancholické modré a růžové období. Primárním námětem měl být pohled do nevěstince s přítomným námořníkem a lebkou, jistá alegorie typu memento mori. Na finálním obraze je námět až druhotný a průlomová je ona revoluční obrazová struktura. Objemy těl jsou redukovány na barevné plochy a barvy jsou osvobozeny od primární zobrazovací funkce. V pravé části obrazu se projevil Picassův zájem o negerské umění. Dvě ženy mají místo obličejů masky.
Právě tímto obrazem byl kubismus objeven a začala jeho protokubistická fáze. Samotný styl procházel během let vývojem a můžeme vysledovat několik jeho vývojových fází – analytický, syntetický a lyrický kubismus, který pomalu přechází do surrealismu.
ANALYTICKÝ KUBISMUS 1910–1912
Hlavním tématem této fáze kubismu byla analýza uzavřeného tvaru, který se rozkládal na jednotlivé plochy. Vše je zobrazeno pomocí základních geometrický tvarů s omezenou barevnou paletou na neutrální tóny. Zobrazovaný objekt je rozložen a k jeho rozpoznání pomáhají drobné detaily. Obraz je mnohovýznamovou hádankou. Zatímco Picasso tímto stylem maloval i portréty svých známých, druhá postava kubismus Georges Braque jej využíval pouze v krajinomalbě a zátiší. Prvním analytickým obrazem je Picassova Dívka s mandolínou (1910).
SYNTETICKÝ KUBISMUS 1912–1914
Tuto fázi velmi ovlivnila technika koláže, která do kubismus zapojila i linii, barvu a texturu. Syntetický kubismus pracuje na základě konstrukce a využívá prvky koláže, barevných ploch a obrysových linií k dosažení plastického dojmu. Na rozdíl od analytického kubismu, využívá pestrou škálu barev. Picasso doplňuje obrazy i o fragmenty španělských slov či španělské vlajky jako je to na obrazu Španělské zátiší (1912).
Kubismus sice vznikl v Paříži, ale rychle se šířil po Evropě a zasáhl i Spojené státy americké. Pod tímto vlivem vznikly i další kubistické odnože – český kuboexpresionismus nebo rondokubismus, ruský kubofuturismus a kubistické prvky si vypůjčili také italští futuristé. České prostředí zasáhl kubismus s nebývalým ohlasem. Zástupci českého kuboexpresionismu se seskupili ve Skupinu výtvarných umělců, mezi které patřili například malíři Vincenc Kramář, Václav Špála, Josef Čapek nebo František Kysela. Mezi členy skupiny byli také sochaři a architekti. Bohužel díky názorovým neshodám o tom, jaké zásady by měl jejich kubismus mít, přišla skupina o některé své členy. Čeští umělci chápali svůj kubismus jako výtvarný symbol duchovní síly, svým dílům přidávali jistou duchovní náplň.
V českém prostředí pronikl kubismus jako nikde jinde na světě také do architektury či užitého umění. Teoretický základ české kubistické architektury položil architekt Pavel Janák, který tvrdil, že forma hranolu je mrtvá hmota a pyramida nebo jehlan, jsou reprezentanty živého dynamické dění. V této éře tak vznikl například slavný Dům U Černé Matky Boží (1911-1912) v Praze od Josefa Gočára nebo Kovařovičova vila (1912-1913) od Josefa Chochola. Architekti zasahovali i do užitého umění, Pavel Janák stál u založení Sdružení výtvarníků užitého umění Artěl nebo Pražských uměleckých dílen. Z jejich produkce tak vznikal nábytek nebo keramika denního užití.
Původní Picassův kubismus zanechal ve světovém, ale i domácím umění zásadní stopu. Umění již nesloužilo jako jisté okno do reálného světa, na zobrazovaném námětu naopak vlastně nezáleželo. To nám dává prostor k zamyšlení a možnému experimentu se zobrazovanými věcmi. Zkusme předmět zcela rozložit na jednotlivé plochy a ty skládat vedle sebe. Bude ještě možné rozeznat, o co se jedná?
Kubismus samozřejmě inspiruje i současnou generaci umělců. Svým stylem je jasnou pokračovatelkou Pabla Picassa belgická malířka Hildegarde Handsaeme, která se zabývá čistě ženskou tématikou a její oslavou. Dále můžeme zmínit francouzského malíře Jeana-Françoise Laurenta nebo českého vizuálního umělce Jakuba Novaka. Umělec tvořící v Brně Novak má architektonické školení a jeho fascinace symetrii a geometrií je zcela čitelná.
Comments